O klidu mysli.

Paul Brunton

Muže se zdát, že ustálený klid, který není ovlivnený zmatky naší doby, nelze nalézt. Presto jej nekterí nalezli. Existuje dostatek dukazu, že pátrání po vnitrním míru není beznadejné. Ale tohoto klidu nelze dosáhnout za jediný den. Zatímco ke vzrušení vede rychlá cesta, ke klidu žádná rychlá cesta není. Abychom jej získali, musíme pro nej pracovat, prekážkami stojícími v ceste se musíme probojovat. Klid je nejduležitejší vlastnost, o kterou máme usilovat. Nejedná se o vynucený klid uložený zvencí, který je náchylný k selhání, není to potlacení citu na povrchu, zatímco jim je dovoleno zurit uvnitr.

Je snadné dosáhnout urcitého druhu umelého klidu, když sedíme v pohodném kresle a cteme knihu o filozofii, avšak zkouškou je zustat klidný uprostred provokací a nebezpecí. Každý byl nekdy na okamžik vtažen do mírem naplneného vakua, které vzniká, jakmile náhle pomine velký strach nebo je náhle uspokojena velká touha. Okamžiky, kdy na cloveka padne náhlý klid, je nutno peclive opatrovat. Je-li s nimi nakládáno s vlídností a úctou, rozvinou se, prodlouží a premení v požehnání. Ti, kdo nejsou dostatecne vnímaví svou povahou a vývojem, nebudou schopni pocítit toto blahodárné ticho.

Klid pomáhá cloveku dosáhnout sebevlády, bez které je naplnen napetím. To pochází z ega a brání mu reagovat na intuitivní pocity a intuitivní myšlenky. Vnitrní práce každého hledajícího by mela být zapocata pestováním klidu a mírumilovného temperamentu. Jeho cílem by mel být stav trvalého vnitrního klidu a naucit se nedovolit sebemenšímu závanu emoce nebo vzrušení vášne, aby ho o nej pripravily. Tento vznešený klid odhaluje veliké rezervy, které se za ním skrývají. Jakmile je dosaženo vznešené rovnováhy mysli, pak je dalším požadavkem nedovolit nicemu, aby narušilo jeho vyrovnanost.

Hledání hlubšího klidu, který je obvykle zažíván jen príležitostne, je pro hledajícího duležité. Mel by pestovat plynulý klid za každých okolností tak dlouho, dokud jeho emoce nebudou nikdy vyvedeny z míry. Musí cvicit nemenný klid a halit se do jeho ochranné moci. Udržet se vnitrne klidným a presto neodmítat projevy sympatie k druhým a zájem o ne, je dalším aktem vyrovnání, který se casem naucí. Postupne si zvykne aplikovat tento vyrovnaný a klidný postoj na všechny problémy a to ho privede k rychlejšímu a lepšímu rešení. Pres tento neporušitelný vnitrní klid zustává hledající dostatecne vnímavý, aby mohl zaregistrovat nálady a pocity všech, kdo kríží jeho cestu.

Hledající si musí nalézt ve svém nitru stred a rozhodnout se udržovat jej nedotcený vuci všem zmenám, obavám a vyrušováním zevního sveta. Jeho ideálem bude zcela vyrovnane prijímat události príjemné i nepríjemné. Ví, že potíže mohou prijít, protože takový je lidský život. Je však rozhodnut, že jim nedovolí, aby narušily tento jeho vnitrní svatostánek, a že je bude mentálne udržovat v patricné vzdálenosti. Hledající se ucí a cvicí, jak pod duševním napetím vycitovat mír. Behem hodin kontemplace si vypracoval jasný moudrý postoj k životu a lidem, takže žádná situace, která muže nastat, jeho život nenaruší.

Okamžiky klidu mohou zacít do žákova života vstupovat casteji. Má je prijímat vdecne a reagovat na ne moudre a citlive. Jakmile se silne projeví pocity míru, mel by se jim zcela oddat a odsunout stranou vše ostatní. Nebot ty mu prinesou neco, co je v nich skryto, co je ješte hodnotnejší. Vyrovnanost muže být dosažena, jen když je pestován neochvejný klid. Okamžiky, kdy neexistuje negace a vnitrní mír je živý, nemohou být nazvány jinak než nádherné a dokonalé. Necht mysl nalezne svuj odpocinek v tomto nádherném a žádoucím klidu. Mír mysli privádí myšlenky pod dostatecnou kontrolu tak, aby mu bylo umožneno odmítnout rozrušení a zachovat citlivost. Posvátné ticho za myšlenkami se stane stredem.

Žádná událost není tak duležitá, abychom se kvuli ní nechali vyhnat ze svého vnitrního míru a mentálního klidu. Prijímejte své zkušenosti s takovou dávkou vyrovnanosti, jaké jen jste schopni. Klidný vyrovnaný život nepodléhá citovým krizím. Takový klid a tak uspokojivou rovnováhu lze udržet jen tehdy, když neocekáváme príliš mnoho od ostatních, nežádáme príliš mnoho od života a nejsme príliš úzkostliví kvuli malickostem. Zkušenost nás naucí ukáznit své vlastní citové reakce na každou situaci, at je sebevíce provokující nebo dráždící. Když stojíme pred nejakým zmatkem, musíme si pripomenout, že máme zustat klidní. Nastanou-li nesnáze, je treba uchýlit se nejprve do Prázdnoty a pak teprve ucinit, co nám doporucuje rozum a prakticnost.

Vnitrní klid má být cvicen temi, kdo se chtejí stát filozofy a je vyhledáván temi, kterí se uchylují do ústraní s cílem poznat sebe sama. Stejne hodnotný je i pro ty ostatní, kterí musí nutne setrvat ve svete a pracovat v nem. Protože urovnává jejich cestu zklidnením jejich chování a pocet težkostí se sníží tím, že budou obdareni jasnejším rozhledem. I pro ne muže být tento klid obranou proti zatrpklosti, zárukou humoru a míru. Mysl ocištená od prání se muže snadno zklidnit. Ten, kdo dosahuje tohoto nádherného klidu, je zbaven utrpení zmarených prání, je vylécen z ran horkých vzpomínek a osvobozen od bremen pozemských zápasu. Nalezl transcendentální jedinecnost mysli.

Pestujte klid a snažte se, aby rovnováha vaší mysli nebyla porušena. Držte se klidu za všech okolností, dokud se nestane vaší trvalou vlastností. Pokud vás nekterá kritická situace rozhodí, tak se pokuste nejprve obnovit vnitrní klid a teprve potom se zabývejte jejím rešením. V tichu nalezneme také dokonalý úkryt pred stísneností, kterou prináší prítomnost mnoha lidí. Jak utišující pro nervy, jak hojivý pro unavenou mysl je tento naprostý klid. Když nás tento mír zahalí, spontánne v nás dojde k rovnováze mezi citem a myšlenkou. Velký klid absorbuje vášne, negativní emoce a úzkosti, a tak zpusobuje, že všechny zmizí. Veškerý spech, zmatek a prílišné zaujetí zevními vecmi brání vzniku intuitivního života.

Vnitrní mír je možné udržet pouze tehdy, jakmile v mysli nechová žádné starosti. Jakákoli práce bude provádena lépe v atmosfére klidu, než když bude vykonávána v atmosfére úzkosti. Dosažení vnitrního míru ho nezbaví zevních konfliktu, ale snižuje pravdepodobnost jejich vzniku. Vytvorí v sobe tajemný nezranitelný stred, kterého se nemohou dotknout bolesti ani radosti sveta. Zde nalezne inspiraci pro takové ruznorodé vlastnosti, jakými jsou odvaha a laskavost, vyrovnanost a cestnost. Je snadné tento hluboký bezedný klid nesprávne pochopit a pohlížet na nej jako na chladný, necitelný, neosobní a odtažitý postoj. Ve skutecnosti se však jedná o krásný, laskavý a moudrý cit. Tohoto stavu mysli lze dosáhnout usmernovaným životem, procištením citu a provádením mystických cvicení.

Myslete na Nadjá jako na stále se prohlubující klid. Cím více se približujeme zdroji svého bytí, tím více se vzdalujeme od depresí a zoufalství. U cloveka, který je zakotven v Nadjá, se klid stane jeho prirozeným postojem. Je to klid tak naprostý, že nás pozvedne mimo svet. Klidná mysl snadneji pochopí pravdu jakékoli situace, do které je osobne zapletena. Udržet si odstup od svých problému je nezbytné k tomu, abychom se jimi mohli zabývat úcinneji. Filozofický výcvik nám pomuže udržet se v klidu nejen v príjemných situacích, ale také v dobách utrpení. Prináší více míru a vetší osvobození od vášní. Filozofie nás ucí prijímat s klidem jak potíže, tak i radosti. Jejím prvním plodem je, že vneseme klid duše do cinnosti tela. Uvnitr mysli pravého filozofa vládne klid.

Klid prichází cástecne z dobrovolne prijaté kázne myšlenek a citu behem denní cinnosti, cástecne z cvicení meditace a cástecne ze znalosti Svetové Ideje a hluboké duvery ve Svetovou Mysl, která ji stvorila. Vnitrní mír je jedním z výsledku vnitrního sebeovládání. Nenechte se vyprovokovat ke spechu, pestujte neuspechaný prístup a váš klid muže být uchován i behem vykonávání jakékoli zevní cinnosti. Nakonec po mnoha zkušenostech pochopíme, že mír musí nahradit vášen, pravda musí vytlacit faleš a skutecnost musí prozárit iluzi, která ji zakrývá. Ten, kdo žije na vyšších úrovních svého bytí, obdrží nádherný klid jako cást své odmeny. Pestování tohoto klidu pripravuje cestu ke vstupu na tuto úroven. Klid prichází snadno k cloveku, který skutecne duveruje vyšší Síle.

Získat nadvládu nad nepríznivým okolím, ze kterého nelze uniknout, je možné jedine prenesením plné pozornosti na zárivou Sílu ve svém nitru. Jakmile si osvojíme umení zde setrvávat, tak nalezneme mír. Když clovek ví, že Skutecnost stále je a že všichni se do ní vrací, protože není kam jinam jít, pak ustane ve svém strašlivém spechu a zacne brát události klidneji. Pokud clovek není schopen žít v míru sám se sebou, potud nebude schopen žít v míru s ostatními lidmi. Žít míruplný život je možné pouze s mírem naplnenou myslí. Ten, kdo má dostatek inteligence, úctyplné oddanosti a je-li osobne procišten, muže doufat, že jednoho dne vstoupí do oné zkušenosti, kdy bude obklopen božským mystériem a okouzlen božským mírem.

Paul Brunton: ,, Dríve než Nadjá muže s vámi setrvat, musejí být city uvedeny do stavu klidu, myšlenky musejí být obráceny do nitra a tam soustredeny. Jinak vaše pozornost bude poutána zevními problémy. To vše casto zahrnuje osvobození od silných prání a smyslových vášní. Tato vnitrní práce vede hledajícího - jestliže je ochoten jít tak daleko - hloubeji do vlastního nitra. Co tam nalezne, jestliže jeho úsilí je úspešné? Nádherný klid, nadpozemský pocit, že se prenesl na jinou úroven bytí, užší spojení s duchovností. Je pravda, že na nejhlubších úrovních se práce intelektu zastaví. To však je jen docasný stav."

Source: http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/8643-o-klidu-mysli/