21 Epigrams Every Man Should Live By

Editor’s note: This is a guest article from Ryan Holiday.

As long as man has been alive, he has been collecting little sayings about how to live. We find them carved in the rock of the Temple of Apollo and etched as graffiti on the walls of Pompeii. They appear in the plays of Shakespeare, the commonplace book of H. P. Lovecraft, the collected proverbs of Erasmus, and the ceiling beams of Montaigne’s study. Today, they’re recorded on iPhones and in Evernote.

But whatever generation is doing it, whether they’re written by scribes in China or commoners in some European dungeon or simply passed along by a kindly grandfather, these little epigrams of life advice have taught essential lessons. How to respond to adversity. How to think about money. How to meditate on our mortality. How to have courage.

And they pack all this in in so few words. “What is an epigram?” Coleridge asked, “A dwarfish whole; Its body brevity, and wit its soul.” Epigrams are what Churchill was doing when he said: “To improve is to change, so to be perfect is to have changed often.” Or Balzac: “All happiness depends on courage and work.” Ah yes, epigrams are often funny too. That’s how we remember them. Napoleon: “Never interrupt an enemy making a mistake.” François de La Rochefoucauld: “We hardly find any persons of good sense save those who agree with us.” Voltaire: “A long dispute means that both parties are wrong.”

Below are some wonderful epigrams that span some 21 centuries and 3 continents. Each one is worth remembering, having queued in your brain for one of life’s crossroads or to drop at the perfect moment in conversation. Each will change and evolve with you as you evolve (Heraclitus: “No man steps in the same river twice”) and yet each will remain strong and unyielding no matter how much you may one day try to wiggle out and away from them.

Fundamentally, each one will teach you how to be a better man. If you let them.
“We must all either wear out or rust out, every one of us. My choice is to wear out.” —Theodore Roosevelt

At the beginning of his life, few would have predicted that Theodore Roosevelt even had a choice in the matter. He was sickly and fragile, doted on by worried parents. Then, a conversation with his father sent him driven, almost maniacally in the other direction. “I will make my body,” he said, when told that he would not go far in this world with a brilliant mind in a frail body. What followed was a montage of boxing, hiking, horseback riding, hunting, fishing, swimming, boldly charging enemy fire, and then a grueling work pace as one of the most prolific and admired presidents in American history. Again, this epigram was prophetic for Roosevelt, because at only 54 years old, his body began to wear out. An assassination attempt left a bullet lodged in his body and it hastened his rheumatoid arthritis. On his famous “River of Doubt” expedition he developed a tropical fever and the toxins from an infection in his leg left him nearly dead. Back in America he contracted a severe throat infection and was later diagnosed with inflammatory rheumatism, which temporarily confined him to a wheelchair (saying famously, “All right! I can work that way too!”) and then he died at age 60. But there is not a person on the planet who would say that he had not made a fair trade, that he had not worn his life well and not lived a full one in those 60 years.

“It’s not what happens to you, but how you react to it that matters.” —Epictetus

There is the story of the alcoholic father with two sons. One follows in his father’s footsteps and ends up struggling through life as a drunk, and the other becomes a successful, sober businessman. Each are asked: “Why are you the way you are?” The answer for both is the same: “Well, it’s because my father was an alcoholic.” The same event, the same childhood, two different outcomes. This is true for almost all situations—what happens to us is an objective reality, how we respond is a subjective choice. The Stoics—of which Epictetus was one—would say that we don’t control what happens to us, all we control are our thoughts and reactions to what happens to us. Remember that: You’re defined in this life not by your good luck or your bad luck, but your reaction to those strokes of fortune. Don’t let anyone tell you different. 

“The best revenge is not to be like that.” —Marcus Aurelius

There is a proverb about revenge: Before setting out for a journey of revenge, dig two graves. Because revenge is so costly, because the pursuit of it often wears on the one who covets it. Marcus’s advice is easier and truer: How much better it feels to let it go, to leave the wrongdoer to their wrongdoing. And from what we know, Marcus Aurelius lived this advice. When Avidius Cassius, one of his most trusted generals rebelled and declared himself emperor, Marcus did not seek vengeance. Instead, he saw this as an opportunity to teach the Roman people and the Roman Senate about how to deal with civil strife in a compassionate, forgiving way. Indeed, when assassins struck Cassius down, Marcus supposedly wept. This is very different than the idea of “Living well being the best revenge”—it’s not about showing someone up or rubbing your success in their face. It’s that the person who wronged you is not happy, is not enjoying their life. Do not become like them. Reward yourself by being the opposite of them. 

“There is good in everything, if only we look for it.” —Laura Ingalls Wilder

Laura Ingalls Wilder, author of the classic series Little House, lived this, facing some of the toughest and unwelcoming elements on the planet: harsh and unyielding soil, Indian territory, Kansas prairies, and the humid backwoods of Florida. Not afraid, not jaded—because she saw it all as an adventure. Everywhere was a chance to do something new, to persevere with cheery pioneer spirit whatever fate befell her and her husband. That isn’t to say she saw the world through delusional rose-colored glasses. Instead, she simply chose to see each situation for what it could be—accompanied by hard work and a little upbeat spirit. Others make the opposite choice. Remember: There is no good or bad without us, there is only perception. There is the event itself and the story we tell ourselves about what it means.
 
“Character is fate.” —Heraclitus

In the hiring process, most employers look at where someone went to school, what jobs they’ve held in the past. This is because past success can be an indicator of future successes. But is it always? There are plenty of people who were successful because of luck. Maybe they got into Oxford or Harvard because of their parents. And what about a young person who hasn’t had time to build a track record? Are they worthless? Of course not. This is why character is a far better measure of a man or woman. Not just for jobs, but for friendships, relationships, for everything. When you seek to advance your own position in life, character is the best lever—perhaps not in the short term, but certainly over the long term. And the same goes for the people you invite into your life.

“If you see fraud and do not say fraud, you are a fraud.” —Nicholas Nassim Taleb

A man shows up for work at a company where he knows that management is doing something wrong, something unethical. How does he respond? Can he cash his checks in good conscience because he isn’t the one running up the stock price, falsifying reports or lying to his co-workers? No. One cannot, as Budd Schulberg says in one of his novels, deal in filth without becoming the thing he touches. We should look up to a young man at Theranos as an example here. After discovering numerous problems at the health care startup, he was dismissed by his seniors and eventually contacted the authorities. Afterwards, not only was this young man repeatedly threatened, bullied, and attacked by Theranos, but his family had to consider selling their house to pay for the legal bills. His relationship with his grandfather—who sits on the Theranos board—is strained and perhaps irreparable. As Marcus Aurelius reminded himself, and us: “Just that you do the right thing. The rest doesn’t matter.” It’s an important reminder. Doing the right thing isn’t free. Doing the right thing might even cost you everything.

“Every man I meet is my master in some point, and in that I learn of him.” —Ralph Waldo Emerson

Everyone is better than you at something. This is a fact of life. Someone is better than you at making eye contact. Someone is better than you at quantum physics. Someone is better informed than you on geopolitics. Someone is better than you are at speaking kindly to someone they dislike. There are better gift-givers, name-rememberers, weight-lifters, temper-controllers, confidence-carriers, and friendship-makers. There is no one person who is the best at all these things, who doesn’t have room to improve in one or more of them. So if you can find the humility to accept this about yourself, what you will realize is that the world is one giant classroom. Go about your day with an openness and a joy about this fact. Look at every interaction as an opportunity to learn from and of the people you meet. You will be amazed at how quickly you grow, how much better you get.

“This is not your responsibility but it is your problem.” —Cheryl Strayed

It is not your responsibility to fill up a stranger’s gas tank, but when their car dies in front of you, blocking the road, it’s still your problem isn’t it? It is not your responsibility to negotiate peace treaties on behalf of your country, but when war breaks out and you’re drafted to fight in it? Guess whose problem it is? Yours. Life is like this. It has a way of dropping things into our lap—the consequences of an employee’s negligence, a spouse’s momentary lapse of judgement, a freak weather event—that were in no way our fault but by nature of being in our lap, our f*cking problem. So what are you going to do? Complain? Are you going to litigate this in a blogpost or an argument with God? Or are you just going to get to work solving it the best you can? Life is defined by how you answer that question. Cheryl Strayed is right. This thing might not be your responsibility but it is your problem. So accept it, deal with it, kick its ass.

“Waste no more time arguing what a good man should be. Be one.” —Marcus Aurelius

In Rome just as America, in the forum just as on Facebook, there was the temptation to replace action with argument. To philosophize instead of living philosophically. Today, in a society obsessed with content, outrage, and drama, it’s even easier to get lost in the echo chamber of the debate of what’s “better.” We can have endless discussions about what’s right and wrong. What should we do in this hypothetical situation or that one? How can we encourage other people to be better? (We can even debate the meaning of the above line: “What’s a man? What’s the definition of good? Why doesn’t it mention women?”) Of course, this is all a distraction. If you want to try to make the world a slightly better place, there’s a lot you can do. But only one thing guarantees an impact. Step away from the argument. Dig yourself out of the rubble. Stop wasting time with how things should be, would be, could be. Be that thing. (Here’s a cool poster of this quote).

“You are only entitled to the action, never to its fruits.” —Bhagavad Gita

In life, it’s a fact that: You will be unappreciated. You will be sabotaged. You will experience surprising failures. Your expectations will not be met. You will lose. You will fail. How do you carry on then? How do you take pride in yourself and your work? John Wooden’s advice to his players says it: Change the definition of success. “Success is peace of mind, which is a direct result of self satisfaction in knowing you made the effort to do your best to become the best that you are capable of becoming.” “Ambition,” Marcus Aurelius reminded himself, “means tying your well-being to what other people say or do . . . Sanity means tying it to your own actions.” Do your work. Do it well. Then “let go and let God.” That’s all there needs to be. Recognition and rewards—those are just extra.

“Self-sufficiency is the greatest of all wealth.” —Epicurus

A lot has been said of so-called “F*ck You Money.” The idea being that if one can earn enough, become rich and powerful enough, that suddenly no one can touch them and they can do whatever they want. What a mirage this is! How often the target seems to mysteriously move right as we approach it. It calls to mind the observation of David “DHH” Heinemeier Hansson who said that “beyond a specific amount, f*ck-you money can be a state of mind. One that you can acquire well in advance of the corresponding bank account. One that’s founded mostly on a personal confidence that even if most of the material trappings went away, you’d still be happier for standing your ground.” The truth is being your own man, being self-contained, having fewer needs, and better, resilient skills that allow you to thrive in any and all situations. That is real wealth and freedom. That’s what Emerson was talking about in his famous essay on self-reliance and it’s what Epicurus meant too.

“Tell me to what you pay attention and I will tell you who you are.” —Jose Ortega y Gasset

It was one of the great Stoics who said that if you live with a lame man, soon enough you will walk with a limp. My father told me something similar as a kid: “You become like your friends.” It is true not just with social influences but informational ones too: If you are addicted to the chatter of the news, you will soon find yourself worried, resentful, and perpetually outraged. If you consume nothing but escapist entertainment, you will find the real world around you harder and harder to deal with. If all you do is watch the markets and obsess over every fluctuation, your worldview will become defined by money and gains and losses. But if you drink from deep, philosophical wisdom? If you have regularly in your mind role models of restraint, sobriety, courage, and honor? Well, you will start to become these things too. Tell me who you spend time with, Goethe said, and I will tell you who you are. Tell me what you pay attention to, Gasset was saying, and I can tell you the same thing. Remember that the next time you feel your finger itching to pull up your Facebook feed.

“Better to trip with the feet than with the tongue.” —Zeno

You can always get up after you fall, but remember, what has been said can never be unsaid. Especially cruel and hurtful things.

“Space I can recover. Time, never.” —Napoleon Bonaparte

Lands can be reconquered, indeed in the course of a battle, a hill or a certain plain might trade hands several times. But missed opportunities? These can never be regained. Moments in time, in culture? They can never be re-made. One can never go back in time to prepare for what they should have prepared for, no one can ever get back critical seconds that were wasted out of fear or ego. Napoleon was brilliant at trading space for time: Sure, you can make these moves, provided you are giving me the time I need to drill my troops, or move them to where I want them to be. Yet in life, most of us are terrible at this. We trade an hour of our life here or afternoon there like it can be bought back with the few dollars we were paid for it. And it is only much much later, as they are on their deathbeds or when they are looking back on what might have been, that many people realize the awful truth of this quote. Don’t do that. Embrace it now.

“You never know who’s swimming naked until the tide goes out.” —Warren Buffett

The problem with comparing yourself to other people is you really never know anyone else’s situation. The co-worker with a nice car? It could be a dangerous and unsafe salvage with 100,000 miles. The friend who always seems to be traveling to far off places? They could be up to their eyeballs in credit card debt and about to get fired by their boss. Your neighbors’ marriage which makes you so insecure about your own? It could be a nightmare, a complete lie. People do a very good job pretending at things, and their well-maintained fronts are often covers for incredible risk and irresponsibility. You never know, Warren Buffett was saying, until things get bad. If you’re living the life you know to be right, if you are making good, solid decisions, don’t be swayed by what others are doing—whether that is taking the form of irrational exuberance or panicked pessimism. See the high flying lives of others as a cautionary tale—like Icarus with his wings—and not as an inspiration or a source of insecurity. Keep doing what you’re doing and don’t be caught swimming naked! Because the tide will go out. Prepare for it! (Premeditatio Malorum)

“Search others for their virtues, thyself for thy vices.” —Benjamin Franklin

Marcus Aurelius would say something similar: “Be tolerant with others and strict with yourself.” Why? For starters because the only person you control is yourself. It’s a complete waste of time to go around projecting strict standards on other people—ones they never agreed to follow in the first place—and then being aghast or feel wronged when they fall short. The other reason is you have no idea what other people are going or have been through. That person who seemed to rudely decline the invitation you so kindly offered? What if they were working hard to recommit themselves to their family and as much as they’d like to have coffee with you, are doing their best to spend more time with their loved ones? The point is: You have no idea. So give people the benefit of the doubt. Look for good in them, assume good in them, and let that good inspire your own actions.

“The world was not big enough for Alexander the Great, but a coffin was.” —Juvenal

Ah, the way that a good one liner can humble even the world’s greatest conqueror. Remember: we are all equals in death. It makes quick work of all of us, big and small. I carry a coin in my pocket to remember this: Memento Mori. What Juvenal reminds us is the same thing that Shakespeare spoke about in Hamlet:

    “Imperious Caesar, dead and turned to clay,
    Might stop a hole to keep the wind away.
    O’ that that earth which kept the world in awe
    Should patch a wall t’ expel the winder’s flaw!”

It doesn’t matter how famous you are, how powerful you are, how much you think you have left to do on this planet, the same thing happens to all of us, and it can happen when we least expect it. And then we will be wormfood and that’s the end of it.

“To improve is to change, so to be perfect is to have changed often.” —Winston Churchill

While this is probably not a Churchill original (he most likely borrowed from Cardinal Newman: “In a higher world it is otherwise, but here below to live is to change, and to be perfect is to have changed often”), Churchill certainly abided this in his life. He’d even quip about his constant change of political affiliation: “I said a lot of stupid things when I worked with the Conservative Party, and I left it because I did not want to go on saying stupid things.” As Cicero would say when attacked that he was changing his opinion: “If something strikes me as probable, I say it; and that is how, unlike everyone else, I remain a free agent.” There is nothing more impressive—intellectually or otherwise—than to change long held beliefs, opinions, and habits. The more you’ve changed, the better you probably are.

“Judge not, lest you be judged.” —Jesus

Not only here would Jesus call us on one of our worst tendencies but immediately also ask: “And why do you look at the speck in your brother’s eye, but do not consider the plank in your own eye?” This line is similar to what the Stoic philosopher Seneca, who historical sources suggest was born the same year as Jesus, would say: “You look at the pimples of others when you yourselves are covered with a mass of sores.” Waste no time judging and worrying about other people. You have plenty of problems to deal with in your own life. Chances are your own flaws are probably worse—and in any case, they are at least in your control. So do something about them.

“Time and patience are the strongest warriors.” —Leo Tolstoy

Tolstoy puts the above words in the mouth of Field Marshall Mikhail Kutuzov in War and Peace. In real life, Kutuzov gave Napoleon a painful lesson in the truth of the epigram over a long winter in Russia in 1812. Tolstoy would also say, “Everything comes in time to him who knows how to wait.” When it comes to accomplishing anything significant, you are required to exhibit patience and fortitude, so much patience, as much as you’d think you’d need boldness and courage.

“No one saves us but ourselves / No one can and no one may.” —Buddha

Will we wait for someone to save us, or will we listen to Marcus Aurelius’s empowering call to “get active in your own rescue—if you care for yourself at all—and do it while you can.”

Because at some point, we must put articles like this one aside and take action. No one can blow our nose for us. Another blog post isn’t the answer. The right choices and decisions are. Who knows how much time you have left, or what awaits us tomorrow? So get to it.

Source:
https://www.artofmanliness.com/2018/01/22/21-best-epigrams/

Rohlik

Rohlik

500g hladka muka
20g kvasnice
30g bravcova mast
270ml vlazna voda
1čl cukor
2čl sol

Vymiesit cesto, nechat vykysnut cca 1h, rozdelit na 10 dielov, vyvalkat na trojuholnik a stocit na rozok. Na plechu kysnut este 40min a potom teplovzdusna rura 220c cca 15min.

Tartine nehnětený chleba

Na webových stránkách se rozjela mánie tartine venkovského chlebu. Je to nádherně vypečený chlebík s mechově nadýchanou střídkou a velkými oky. Ta oka má opravdu obrovská a to díky vysoké hydrataci, díky které se také většinou peče v nádobě, nikoliv volně na kameni či plechu. Ale jde to udělat i jinak, méně hydratované a proto snazší pro začátečníky.

Tartine je sice náročnější na čas, ale ne na námahu – za to se vám mnohonásobně odvděčí svou nepřekonatelnou chutí! Vím, že mnozí z vás se hydratovaných těst bojíte, neb často lepí, různě se rozlévají po pracovní ploše či v troubě. A mnoho z vás se také bojí hnětení, když nemáte robota. Na tyhle strašáky teď hned zapomeňte! Tady je recept na tartine nehnětený chléb, ale jen se 70% hydratací! Je dokonalý!

Tento tartine nehnětený chléb se díky nižší hydrataci peče bez nádoby volně v troubě, báječně se s těstem pracuje a hlavně se doopravdy nehnětete nekonečné minuty. „Cenou“ za tyhle všechny výhody je překládání těsta a to celkem 6x, což je ve finále úplná hračka. Jediné, co tartine musíte věnovat je trocha vašeho času a péče. Bude se vám hodit váha a nějaká stěrka na těsto. Rozpis je na cca 700 g bochník.
Tartine nehnětený chleba

Tartine nehnětený chleba

    Tip!

    Pokud hledáte další inspirace ke kváskování, tedy využití kvásku (nejen třeba do chleba), tak je naleznete v nově vycházející knize Kváskovanie 2, kde se objeví i moje recepty (vesměs nikde nepublikované). Kniha obsahuje přes 90 receptů od 12 různých pekařů. Recepty jsou kváskové, včetně bezlepkového pečení a bonusem jsou 2 elektronické knihy receptů zdarma k tištěné knize. Dostupné i pro platbu v českých korunách s doručením do Čech, stejně jako na Slovensko.
Na webových stránkách se rozjela mánie tartine venkovského chlebu. Je to nádherně vypečený chlebík s mechově nadýchanou střídkou a velkými oky. Ta oka má opravdu obrovská a to díky vysoké hydrataci, díky které se také většinou peče v nádobě, nikoliv volně na kameni či plechu. Ale jde to udělat i jinak, méně hydratované a proto snazší pro začátečníky.

Tartine je sice náročnější na čas, ale ne na námahu – za to se vám mnohonásobně odvděčí svou nepřekonatelnou chutí! Vím, že mnozí z vás se hydratovaných těst bojíte, neb často lepí, různě se rozlévají po pracovní ploše či v troubě. A mnoho z vás se také bojí hnětení, když nemáte robota. Na tyhle strašáky teď hned zapomeňte! Tady je recept na tartine nehnětený chléb, ale jen se 70% hydratací! Je dokonalý!

Tento tartine nehnětený chléb se díky nižší hydrataci peče bez nádoby volně v troubě, báječně se s těstem pracuje a hlavně se doopravdy nehnětete nekonečné minuty. „Cenou“ za tyhle všechny výhody je překládání těsta a to celkem 6x, což je ve finále úplná hračka. Jediné, co tartine musíte věnovat je trocha vašeho času a péče. Bude se vám hodit váha a nějaká stěrka na těsto. Rozpis je na cca 700 g bochník.
Tartine nehnětený chleba

Tartine nehnětený chleba

    Tip!

    Pokud hledáte další inspirace ke kváskování, tedy využití kvásku (nejen třeba do chleba), tak je naleznete v nově vycházející knize Kváskovanie 2, kde se objeví i moje recepty (vesměs nikde nepublikované). Kniha obsahuje přes 90 receptů od 12 různých pekařů. Recepty jsou kváskové, včetně bezlepkového pečení a bonusem jsou 2 elektronické knihy receptů zdarma k tištěné knize. Dostupné i pro platbu v českých korunách s doručením do Čech, stejně jako na Slovensko. Více informací a ojednávka tady: KLIKNĚTE ZDE

Ingredience

Večer před samotným zaděláním chleba si vyrobte preferment/rozkvas ze žitného kvásku:

    25 g chlebové pšeničné mouky
    25 g celozrnné pšeničné mouky
    10 g žitného kvásku (odeberte z mateřského kvásku z lednice)
    45 g vody cca pokojové teploty

Toto celé nechat cca 8-12 hodin rozkvasit přiklopené v pokojové teplotě (preferment = houbovitá, lepivá, bublinkatá hmota). Používám průhlednou zavařovací sklenici přikrytou kouskem igelitového sáčku s gumičkou po obvodu.

Další den přidáte následující suroviny:

    350 g prosáté chlebové pšeničné mouky
    40 g prosáté celozrnné pšeničné mouky
    240 g vody vlažné teploty kolem 32°C (v první fázi)
    20g vlažné vody (v následné fázi)
    7 g soli až na závěr! viz. postup níže

Postup

Smíchejte prosáté mouky s kváskovým prefermentem a vodou tak, aby se tekutiny a mouka spojili. Nechte odpočívat cca 20 minut přikryté v pokojové teplotě (tzv. autolýza) bez soli!!.

Teprve nyní přidejte 7 g soli a 20 g vlažné vody. Rukama promísete těsto a protlačujte mezi prsty tak, aby se sůl spojila s vodou a ta se nasákla do těsta (cca 1-2 minuty). Tak si vzpomeňte na své dětství, jak jste se rochnili v bahně na břehu rybníka…tak tohle je vlastně ta samá činnost! 😉  Těsto zakryjte a nechte v míse odpočívat 30 minut.

Pak následuje proces celkem 6 x přeložit těsto po 30 minutách. Doporučuji použít stěrku a navlhčit si ruce při prvním překladu; půjde vám to překládání a natahování těsta snadněji.

Těsto vyklopte na čistou pracovní plochu nebo ho nechte v míse, kde kyne. Vytáhněte pěkně cíp těsta do strany bez potrhání (těsto si podebírejte a natahujte stěrkou proti dlaním) a pootočte. Zopakujte z další strany. Překládejte ho jako dopis: 1/3 shora natáhnou dolů, spodní protilehlou stranu přes tu přeloženou horní; to samé zleva do prava a zprava do leva. Těsto bude malinko lepit, ale vy ho krásně podeberte stěrkou, žádnou paniku! Balíček přeloženého těsta pěkně skladem dolů položte do jen lehce vyolejované mísy a zakryjte.

Nechte opět odpočívat na lince 30 minut. Tohle si zopakujte celkem 6 x. Vím, že proces překládání se na první pohled může zdát zdlouhavý (3,5 hodiny), ale přeložení těsta jako takového zabere jen cca 1-2 minuty každou půlhodinu. Můžete tedy u toho dělat spoustu další jiné činnosti, jen si k tomu natahněte minutku či budíka (vřele doporučuji). Po posledním překládání těsta ho opět nechte 30 minut odpočinou přikryté a pak ho stočte do ošatky jako běžný bochník.
popřekládaný a zadělaný chleba jde na vykynutí do ošatky. V této fázi ho můžete dát i do lednice, pokud nemáte čas za 2,5 hodiny péct

popřekládaný a zadělaný chleba jde na vykynutí do ošatky. V této fázi ho můžete dát i do lednice, pokud nemáte čas za 2,5 hodiny péct

U stáčení bochníku je dobré si velmi lehce pomoučnit pracovní plochu, neb těsto bude stále lehce lepit (je hydratované a mělo by takové i zůstat, takže proto podsypte co nejméně to půjde). Dbejte při stáčení na vytváření povrchového napětí bochníku a pěkně těsto „utahujte“lehkým stiskem k povrchu pracovní plochy, když ho rolujete proti sobě.

Ošatku si jemně vystříkejte vodou z rozprašovače a vysypte škrobem / rýžovou moukou (jak jste zvyklí) nebo do ošatky dejte čistou utěrku a tu pak vysypte škrobem / rýžovou moukou. Bochník uložte spojem nahoru (pěkně ho spojte prsty k sobě) do ošatky, mírně poprašte povrch moukou, zakryjte a umístěte na teplé  místo bez průvanu. Někdo zakrývá těsto utěrkou; já třeba celou ošatku neprodyšně uzavřu do čisté igelitky s volným prostorem nad chlebem, aby mohl kynout. Kynutí trvá 2-3 hodiny v závislosti na okolní teplotě.
vykynutý chléb už stačí jen vyklopit na sázecí podložku, nařezat a dát péct

vykynutý chléb už stačí jen vyklopit na sázecí podložku, nařezat a dát péct

    Idea

    Pokud nevíte, jak správně vykynuté těsto poznat tak zde je osvědčený pekařský trik, tzv. prstový test kynutého těsta (pozor nefunguje u lednicového kynutí).

    Pomoučněným prstem jemně dloubněte do těsta:
    – když ďolík hned zmizí, těsto je nedokynuté, dejte mu ještě čas
    – když se ďolík vrátí tak napůl, těsto je tak akorát a chce už do trouby
    – když tam ďolík zůstane, je už těsto překynuté; znovu ho zploštěte, stočte do ošatky a tak na 30-40 minut nechte znovu vykynout a už rozpalujte troubu – nic není ztraceno  😉

Rozpalte si troubu i s plechem/nádobou na zapaření položeným na dně. Používám víko od starého litinového pekáče, funguje báječně a drží teplo. Pokud budete péct na kameni či dlaždici, tak troubu rozpalte na 250°C a po vložení pecnu, zapaření a zavření dvířek stáhněte teplotu na 230°C. Mřížku si v každém případě dejte co nejníže, aby se chléb nepřipaloval od horních topných těles. Sázení chleba je dobré provést kusem kartonu či prkýnkem, které poprašte moukou či škrobem, aby bochník krásně sklouzl do trouby.
nařezaný chléb jde do rozpálené trouby s napařením

Než ho vsadíte do rozpálené trouby, tak chléb tartine nařízněte zvrchu po celé délce uprostřed nebo řízněte dva podélné řezy shora.
nařezání je jednoduché a pokud možno i hlubší

Zapařujte chrstnutím hrnku horké vody do nádoby u dna a ihned zavřete dvířka trouby. Pečte na 230°C celých 45 minut. Během pečení zkuste vydržet a troubu neotvírat, nechte tam i zapařovací nádobu. Po vytažení z trouby nechejte pecen zchladnout na mřížce. V případě tartine chleba se neprovádí postřik vodou před ani po pečení, neb krusta není ani zdaleka tak silná a tuhá jako u běžných kváskových chlebů. Naopak je tenká a extra křupavá! Budete nadšeni!

Zapařování je u tartine nehněteného chleba nezbytné pro vytvoření extra křupavé kůrky, která nemá obdoby! Střídka je mechově nadýchaná s krásnými oky. Sami pak uznáte, že ta námaha kolem překládání těsta prostě stála za to! Tento recept je malý pecen o váze cca 700 g. Ikdyž je velikostně větší než běžné kváskové chleby v této váhové kategorii, tak je ale lehounký jako pírko…
Tartine nehnětený chleba

Tartine nehnětený chleba

    Idea

    Původní recept pochází ze zahraničních webových stránek a tamtéž najdete pod receptem kalkulačku na přepočet většího bochníku a taktéž velmi důležitou proměnnou: teplotu přidávané vody a teplotu v místnosti, kde s těstem pracujete. Oba tyto faktory mají vliv na výslednou konzistenci těsta, nadýchanost střídky atd.. Na stránkách doporučují udržovat teplotu těsta po zadělání a během kynutí cca 24°-25°C, což se dá jednoduše korigovat teplotou vody přidávané do těsta. Používá se k tomu kuchyňský teploměr, který zasunete do těsta. Mrkněte sem na kalkulačku.
    tartine nehnětený chleba k snídani

    tartine nehnětený chleba k snídani

Časový rozpis přípravy a pečení tartine:

1. den:

předem kolem deváté večer založte preferment z kvásku a nechte a teplém místě uzrát  8 -12 hodin; zde je kalkulováno 12 hodin, ale pokud máte rychlejší kvásek či v domě tepleji, tak následný den začnete o prostě něco dříve..

2. den:

    09:00 smíchejte mouku s vodou a prefermentem; 20 minut nechte odpočinout (autolýza)
    09:20 přidejte vodu a sůl, prstama propracujte; nechte odpočinout 30 minut
    09:50 překládání těsta č.1; nechte odpočinout 30 minut
    10:20 překládání těsta č.2; nechte odpočinout 30 minut
    10:50 překládání těsta č.3; nechte odpočinout 30 minut
    11:20 překládání těsta č.4; nechte odpočinout 30 minut
    11:50 překládání těsta č.5; nechte odpočinout 30 minut
    12:20 překládání těsta č.6; nechte odpočinout 30 minut
    12:50 stáčení a tvarování do ošatky
    12:55 finální kynutí v ošatce cca 150 minut / nebo lednicové kynutí, viz další odstavec
    15:00 rozehřát troubu i s napařovací nádobou
    15:35 péct bochník v zapařené troubě 45 minut na 230°C
    16:20 váš tartine nehnětený chleba je hotov!

Nebo:

    den ráno kolem 07:00 založte preferment, kolem 17:00 (pokud máte doma teplo kvásek vyběhne i dříve) zadělejte na chleba s autolýzou, kolem 21:00 stočený bochník v ošatce, zabalený do igelitky dejte na kynutí do lednice na cca 7°C až do rána.
    den kolem 08:00 upečte tartine ke snídani 🙂

    Tartine nehnětený chleba

Rozepsala jsem se trochu obšírněji zejména pro ty, co s pečením kváskových chlebů teprve začínají a mají z toho trochu obavy. Snad zde najdete odpovědi na většinu z vašich otázek či nejasností.. Věřím, že tartine vám udělá takovou radost jako mně! Dnešní snídaně byla vskutku hřejivá na duši: tarine s domácími pečenými povidly bez míchání podle tohoto receptu. Naprosto báječný zážitek! Takové momenty si člověk na dlouho zapamatuje…

S láskou Madla.

Source: http://www.korenizivota.com/tartine-nehneteny-chleba-01/

Ingredience

Večer před samotným zaděláním chleba si vyrobte preferment/rozkvas ze žitného kvásku:

    25 g chlebové pšeničné mouky
    25 g celozrnné pšeničné mouky
    10 g žitného kvásku (odeberte z mateřského kvásku z lednice)
    45 g vody cca pokojové teploty

Toto celé nechat cca 8-12 hodin rozkvasit přiklopené v pokojové teplotě (preferment = houbovitá, lepivá, bublinkatá hmota). Používám průhlednou zavařovací sklenici přikrytou kouskem igelitového sáčku s gumičkou po obvodu.

Další den přidáte následující suroviny:

    350 g prosáté chlebové pšeničné mouky
    40 g prosáté celozrnné pšeničné mouky
    240 g vody vlažné teploty kolem 32°C (v první fázi)
    20g vlažné vody (v následné fázi)
    7 g soli až na závěr! viz. postup níže

Postup

Smíchejte prosáté mouky s kváskovým prefermentem a vodou tak, aby se tekutiny a mouka spojili. Nechte odpočívat cca 20 minut přikryté v pokojové teplotě (tzv. autolýza) bez soli!!.

Teprve nyní přidejte 7 g soli a 20 g vlažné vody. Rukama promísete těsto a protlačujte mezi prsty tak, aby se sůl spojila s vodou a ta se nasákla do těsta (cca 1-2 minuty). Tak si vzpomeňte na své dětství, jak jste se rochnili v bahně na břehu rybníka…tak tohle je vlastně ta samá činnost! 😉  Těsto zakryjte a nechte v míse odpočívat 30 minut.

Pak následuje proces celkem 6 x přeložit těsto po 30 minutách. Doporučuji použít stěrku a navlhčit si ruce při prvním překladu; půjde vám to překládání a natahování těsta snadněji.

Těsto vyklopte na čistou pracovní plochu nebo ho nechte v míse, kde kyne. Vytáhněte pěkně cíp těsta do strany bez potrhání (těsto si podebírejte a natahujte stěrkou proti dlaním) a pootočte. Zopakujte z další strany. Překládejte ho jako dopis: 1/3 shora natáhnou dolů, spodní protilehlou stranu přes tu přeloženou horní; to samé zleva do prava a zprava do leva. Těsto bude malinko lepit, ale vy ho krásně podeberte stěrkou, žádnou paniku! Balíček přeloženého těsta pěkně skladem dolů položte do jen lehce vyolejované mísy a zakryjte.

Nechte opět odpočívat na lince 30 minut. Tohle si zopakujte celkem 6 x. Vím, že proces překládání se na první pohled může zdát zdlouhavý (3,5 hodiny), ale přeložení těsta jako takového zabere jen cca 1-2 minuty každou půlhodinu. Můžete tedy u toho dělat spoustu další jiné činnosti, jen si k tomu natahněte minutku či budíka (vřele doporučuji). Po posledním překládání těsta ho opět nechte 30 minut odpočinou přikryté a pak ho stočte do ošatky jako běžný bochník.
popřekládaný a zadělaný chleba jde na vykynutí do ošatky. V této fázi ho můžete dát i do lednice, pokud nemáte čas za 2,5 hodiny péct

popřekládaný a zadělaný chleba jde na vykynutí do ošatky. V této fázi ho můžete dát i do lednice, pokud nemáte čas za 2,5 hodiny péct

U stáčení bochníku je dobré si velmi lehce pomoučnit pracovní plochu, neb těsto bude stále lehce lepit (je hydratované a mělo by takové i zůstat, takže proto podsypte co nejméně to půjde). Dbejte při stáčení na vytváření povrchového napětí bochníku a pěkně těsto „utahujte“lehkým stiskem k povrchu pracovní plochy, když ho rolujete proti sobě.

Ošatku si jemně vystříkejte vodou z rozprašovače a vysypte škrobem / rýžovou moukou (jak jste zvyklí) nebo do ošatky dejte čistou utěrku a tu pak vysypte škrobem / rýžovou moukou. Bochník uložte spojem nahoru (pěkně ho spojte prsty k sobě) do ošatky, mírně poprašte povrch moukou, zakryjte a umístěte na teplé  místo bez průvanu. Někdo zakrývá těsto utěrkou; já třeba celou ošatku neprodyšně uzavřu do čisté igelitky s volným prostorem nad chlebem, aby mohl kynout. Kynutí trvá 2-3 hodiny v závislosti na okolní teplotě.
vykynutý chléb už stačí jen vyklopit na sázecí podložku, nařezat a dát péct

vykynutý chléb už stačí jen vyklopit na sázecí podložku, nařezat a dát péct

    Idea

    Pokud nevíte, jak správně vykynuté těsto poznat tak zde je osvědčený pekařský trik, tzv. prstový test kynutého těsta (pozor nefunguje u lednicového kynutí).

    Pomoučněným prstem jemně dloubněte do těsta:
    – když ďolík hned zmizí, těsto je nedokynuté, dejte mu ještě čas
    – když se ďolík vrátí tak napůl, těsto je tak akorát a chce už do trouby
    – když tam ďolík zůstane, je už těsto překynuté; znovu ho zploštěte, stočte do ošatky a tak na 30-40 minut nechte znovu vykynout a už rozpalujte troubu – nic není ztraceno  😉

Rozpalte si troubu i s plechem/nádobou na zapaření položeným na dně. Používám víko od starého litinového pekáče, funguje báječně a drží teplo. Pokud budete péct na kameni či dlaždici, tak troubu rozpalte na 250°C a po vložení pecnu, zapaření a zavření dvířek stáhněte teplotu na 230°C. Mřížku si v každém případě dejte co nejníže, aby se chléb nepřipaloval od horních topných těles. Sázení chleba je dobré provést kusem kartonu či prkýnkem, které poprašte moukou či škrobem, aby bochník krásně sklouzl do trouby.
nařezaný chléb jde do rozpálené trouby s napařením

Než ho vsadíte do rozpálené trouby, tak chléb tartine nařízněte zvrchu po celé délce uprostřed nebo řízněte dva podélné řezy shora.
nařezání je jednoduché a pokud možno i hlubší

Zapařujte chrstnutím hrnku horké vody do nádoby u dna a ihned zavřete dvířka trouby. Pečte na 230°C celých 45 minut. Během pečení zkuste vydržet a troubu neotvírat, nechte tam i zapařovací nádobu. Po vytažení z trouby nechejte pecen zchladnout na mřížce. V případě tartine chleba se neprovádí postřik vodou před ani po pečení, neb krusta není ani zdaleka tak silná a tuhá jako u běžných kváskových chlebů. Naopak je tenká a extra křupavá! Budete nadšeni!

Zapařování je u tartine nehněteného chleba nezbytné pro vytvoření extra křupavé kůrky, která nemá obdoby! Střídka je mechově nadýchaná s krásnými oky. Sami pak uznáte, že ta námaha kolem překládání těsta prostě stála za to! Tento recept je malý pecen o váze cca 700 g. Ikdyž je velikostně větší než běžné kváskové chleby v této váhové kategorii, tak je ale lehounký jako pírko…
Tartine nehnětený chleba

Tartine nehnětený chleba

    Idea

    Původní recept pochází ze zahraničních webových stránek a tamtéž najdete pod receptem kalkulačku na přepočet většího bochníku a taktéž velmi důležitou proměnnou: teplotu přidávané vody a teplotu v místnosti, kde s těstem pracujete. Oba tyto faktory mají vliv na výslednou konzistenci těsta, nadýchanost střídky atd.. Na stránkách doporučují udržovat teplotu těsta po zadělání a během kynutí cca 24°-25°C, což se dá jednoduše korigovat teplotou vody přidávané do těsta. Používá se k tomu kuchyňský teploměr, který zasunete do těsta. Mrkněte sem na kalkulačku.
    tartine nehnětený chleba k snídani

    tartine nehnětený chleba k snídani

Časový rozpis přípravy a pečení tartine:

1. den:

předem kolem deváté večer založte preferment z kvásku a nechte a teplém místě uzrát  8 -12 hodin; zde je kalkulováno 12 hodin, ale pokud máte rychlejší kvásek či v domě tepleji, tak následný den začnete o prostě něco dříve..

2. den:

    09:00 smíchejte mouku s vodou a prefermentem; 20 minut nechte odpočinout (autolýza)
    09:20 přidejte vodu a sůl, prstama propracujte; nechte odpočinout 30 minut
    09:50 překládání těsta č.1; nechte odpočinout 30 minut
    10:20 překládání těsta č.2; nechte odpočinout 30 minut
    10:50 překládání těsta č.3; nechte odpočinout 30 minut
    11:20 překládání těsta č.4; nechte odpočinout 30 minut
    11:50 překládání těsta č.5; nechte odpočinout 30 minut
    12:20 překládání těsta č.6; nechte odpočinout 30 minut
    12:50 stáčení a tvarování do ošatky
    12:55 finální kynutí v ošatce cca 150 minut / nebo lednicové kynutí, viz další odstavec
    15:00 rozehřát troubu i s napařovací nádobou
    15:35 péct bochník v zapařené troubě 45 minut na 230°C
    16:20 váš tartine nehnětený chleba je hotov!

Nebo:

    den ráno kolem 07:00 založte preferment, kolem 17:00 (pokud máte doma teplo kvásek vyběhne i dříve) zadělejte na chleba s autolýzou, kolem 21:00 stočený bochník v ošatce, zabalený do igelitky dejte na kynutí do lednice na cca 7°C až do rána.
    den kolem 08:00 upečte tartine ke snídani 🙂

    Tartine nehnětený chleba

Rozepsala jsem se trochu obšírněji zejména pro ty, co s pečením kváskových chlebů teprve začínají a mají z toho trochu obavy. Snad zde najdete odpovědi na většinu z vašich otázek či nejasností.. Věřím, že tartine vám udělá takovou radost jako mně! Dnešní snídaně byla vskutku hřejivá na duši: tarine s domácími pečenými povidly bez míchání podle tohoto receptu. Naprosto báječný zážitek! Takové momenty si člověk na dlouho zapamatuje…

S láskou Madla.

Source: http://www.korenizivota.com/tartine-nehneteny-chleba-01/

What Was Jesus Doing Before He Came to Earth?

Pre-Incarnate Jesus Was Active on Humanity’s Behalf

by Mary Fairchild
Updated January 05, 2018

Christianity says Jesus Christ came to earth during the historical reign of King Herod the Great and was born of the Virgin Mary in Bethlehem, in Israel.

But church doctrine also says Jesus is God, one of the three Persons of the Trinity, and has no beginning and no end. Since Jesus has always existed, what was he doing before his incarnation during the Roman Empire? Do we have any way of knowing?
The Trinity Offers A Clue

For Christians, the Bible is our source of truth about God, and it is full of information about Jesus, including what he was doing before he came to earth.

The first clue lies in the Trinity.

Christianity teaches there is only one God but that he exists in three Persons: Father, Son, and Holy Spirit. Even though the word “trinity” is not mentioned in the Bible, this doctrine runs from the beginning to the end of the book. There’s only one problem with it: The concept of the Trinity is impossible for the human mind to comprehend fully. The Trinity must be accepted on faith.

Jesus Existed Before Creation

Each of the three Persons of the Trinity is God, including Jesus. While our universe began at the time of creation, Jesus existed before then.

The Bible says “God is love.” (1 John 4:8, NIV). Before the creation of the universe, the three Persons of the Trinity were in a relationship, loving one another. Some confusion has arisen over the terms “Father” and “Son.” In human terms, a father must exist before a son, but that is not the case with the Trinity.

Applying these terms too literally led to the teaching that Jesus was a created being, which is considered heresy in Christian theology.

A vague clue as to what the Trinity was doing before creation came from Jesus himself:

    In his defense Jesus said to them, “My Father is always at his work to this very day, and I too am working.” (John 5:17, NIV)

So we know the Trinity was always “working,” but at what we are not told.
Jesus Participated in Creation

One of the things Jesus did before he appeared on earth in Bethlehem was create the universe. From paintings and movies, we generally picture God the Father as the sole Creator, but the Bible provides additional details:

    In the beginning was the Word, and the Word was with God, and the Word was God. He was with God in the beginning. Through him all things were made; without him nothing was made that has been made. (John 1:1-3, NIV)

    The Son is the image of the invisible God, the firstborn over all creation. For in him all things were created: things in heaven and on earth, visible and invisible, whether thrones or powers or rulers or authorities; all things have been created through him and for him. (Colossians 1:15-15, NIV)

Genesis 1:26 quotes God as saying, "Let us make mankind in our image, in our likeness..." (NIV), indicating creation was a joint effort among Father, Son, and Holy Spirit. Somehow, the Father worked through Jesus, as noted in the verses above.

The Bible reveals that the Trinity is such a tightly knit relationship that none of the Persons ever acts alone. All know what the others are about; all cooperate in everything.

The only time this triune bond was broken was when the Father abandoned Jesus on the cross.
Jesus in Disguise

Many Bible scholars believe Jesus appeared on earth centuries before his Bethlehem birth, not as a man, but as the Angel of the Lord. The Old Testament includes more than 50 references to the Angel of the Lord. This divine being, designated by the distinct term “the” angel of the Lord, was different from created angels. An indication that it might have been Jesus in disguise was the fact that the Angel of the Lord usually intervened on behalf of God’s chosen people, the Jews.

The Angel of the Lord rescued Sarah’s handmaid Hagar and her son Ishmael. The Angel of the Lord appeared in a burning bush to Moses. He fed the prophet Elijah. He came to call Gideon. At crucial times in the Old Testament, the Angel of the Lord showed up, exhibiting one of Jesus’ favorite pursuits: interceding for humanity.

Further proof is that appearances of the Angel of the Lord stopped after Jesus’ birth. He could not be on earth as a human being and as an angel simultaneously. These pre-incarnate manifestations were called theophanies or christophanies, the appearance of God to human beings.
Need to Know Basis

The Bible does not explain every detail of every single thing. In inspiring the men who wrote it, the Holy Spirit supplied as much information as we need to know. Many things remain a mystery; others are simply beyond our ability to understand.

Jesus, who is God, does not change. He has always been a compassionate, forgiving being, even before he created humankind.

While on earth, Jesus Christ was the perfect reflection of God the Father. The three Persons of the Trinity are always in complete accord. Despite the lack of facts about Jesus’ pre-creation and pre-incarnate activities, we know from his unchanging character that he always has been and always will be motivated by love.

Sources

gotquestions.org
biblicaltheology.com
https://www.thoughtco.com/jesus-before-he-came-to-earth-4157459